Technické informace

NEREZ - nerezavějící korozivzdorné a kyselinovzdorné oceli se rozdělují do následujících skupin:

A1 - vhodná pro obrábění, je zde snížená korozivzdornost- vyšší obsah síry
A2 - nejpoužívanější druh korozivzdorných ocelí, nedoporučuje se používat v prostředí agresivnějším jako je např. bazén nebo mořská voda, sůl a chemikálie
A3 - běžně se nepoužívá a nedodává, stabilizována proti mezikrystalické korozi.
A4 - zvýšená odolnost proti korozi a kyselinám, používá se zejména v chemických provozech, v bazénech, odolává mořské vodě a agresivnímu prostředí obecně
A5 - vlastnosti A4, stabilizována proti mezikrystalické korozi. Běžně se nedodává.
C1, C2, C3, F1 - běžně se nepoužívají, jsou kalitelné a magnetické, nižší korozivzdornost

Většina nerezového spojovacího materiálu se vyrábí z austenitických ocelí. Proto je v dalším textu věnována pozornost právě této skupině materiálů.

Základní položky spojovacího materiálu (šrouby, matice) nesou označení skupiny ocelí a pevnostní třídy. Např. nejčastěji se vyskytující označení A2-70 má následující podobu:
• písmeno A znamená austenitickou ocel
• číslice 2 znamená skupinu s chemickým složením (Tab.2)
• číslice 70, která je za pomlčkou, udává pevnostní třídu jako 1/10 zkušebního zatížení z pevnosti v tahu /min. 700 N/mm2/

K výrobě pružných spojovacích součástí, např. DIN 127, 128, 471, 472, 6799 apod., se používají korozivzdorné oceli bez označení druhu. Nejpoužívanější jsou oceli dle DIN 1.4122, 1.4310.